Klifot - archetypy odvrácené strany.


Po zvládnutí vědomé (světlé) stránky může adept přistoupit k integraci svého stínu. Terminologii a celkový koncept najdeme v díle C.G.Junga. Archetypy si ovšem vypůjčíme z esoterické oblasti, konkrétně z hermetismu. Vydáme se na odvrácenou stranu Stromu života (klifot) a vztáhneme ji k jiné esoterické oblasti práce s energiemi, a tok čakrám.

Nabízíme tedy malou komparaci dvou systémů. Je to proto, že sami tímto způsobem pracujeme. Pro popis klifotických principů jsme použili dílo Jozefa Kariky, zkrácené a mírně upravené. Prezentovat vlastní popisy považujeme za méně vhodné.

 

Lilit-Země.

Zjevuje se jako bahnitá neforemná masa vynikající enormní pohlcující silou nebo jako černovlasá žena arabského typu s bezednýma očima (někdy s křídly či pařáty). Démon vyniká „astrální přilnavostí“, takže může být obtížné vypudit jeho aktivovaný obraz z vědomého okruhu, ve kterém se v podobě představ, zvláštních pocitů a atavismů objevuje především v čase soumraku a v noci. Člověk se může nacházet ve stavu konstantního emocionálního utrpení s depresivními sklony a problémy s vymezením hranic mezi reálnem a ireálnem-Lilitin komplex.V oblečení dominují tmavé, stříbrné či postříbřené prvky.

Projevuje se též charakteristickým druhem feminismu. Na muže je chladnokrevně a nadřazeně nazíráno jako na „živočicha“, bio-mechanickou hračku, případně užitkový nástroj. Žena může muže krátce po sexuálním aktu zabít nebo vážně zranit.

Vize stříbrného kalicha, pohlcující mužskou sílu. V sexu může být přítomno ritualizované pití mužského semene z nádob podobných pohárům nebo pohlcování semene více mužů najednou. Taktéž i rituální využití menstruační krve při sexuálním aktu je Lilitino dílo. Další deviací je brutální ženská dominance, vynikající především psychologickou krutostí a relativně malým podílem fyzických zásahů. Často bývá spojena s triumfálním usazením ženy a zpodobněním muže coby poddajným zvířetem (náhubek, obojek).

Aktivizace tohoto archetypu ve vědomé psychice má za následek její rozpad a přeměnu do archaického lunárního stavu.

 

Kedemel-Venuše

Vysoká štíhlá žena ve splývavých zelených šatech. Má dlouhé zlaté vlasy, na hlavě nese korunu. Celá září krásným měděným svitem. Vůně jarní louky.

Vize křiklavých barev a fantastických tvarů. Pohybují se ve zpomaleném, hypnoticky točivém pohybu , jako by plavaly v sirupu. Příjemné vlnění samotné podstaty tohoto světa. Obrovský trychtýř vytahující nahoru.

Převládá emotivní senzualita. Všechny prvky jsou záhadným způsobem propojeny v jedno. Pocit, že všechno je podřízené, poslouchá a slouží. Ve skutečnosti žije vlastním nezávislým životem.

Na první pohled nehrozí žádné nebezpečí. Krásný, ale pod povrchem jedovatý, přeslazený svět. Po všem stéká zlatý med. Všechno je natolik příjemné, až se z toho mírně točí hlava a dostavuje se nevolnost. Nad vším se tyčí obrovská královna, která klifu řídí pomocí sladkých vláken.

Zároveň se pod povrchem ozývá pocit samoty, protože v prociťovaných požitcích je každý sám. Z nadměrné příjemnosti ztráta porozumění s okolím. Dostavuje se nuda.

Kedemel vyvolává melancholii. Zaměřuje se na všechno nevyrovnané a neukončené v souvislosti s bývalými milostnými vztahy. Je přítomný v sexuálním aktu.

 

Barcabel-Mars

Zjevuje se jako plamen s červenýma očima a ohnivými dlaněmi. Mění se ve žhnoucí kamenný kvádr.

Tajemství této anti-síly je pokrok. Skrze války, násilí a utrpení umožňuje, pomocí zákona vyrovnání, zjemňování myšlení a duše. Progres je závislý na pekelných plamenech. Výrazem toho je obraz lidských duší vařících se v kotli nad ohněm.

Plamenný meč z lávy bezcitně sekající do lidstva. Mučení ohněm. Reakce na silné popálení připomíná orgasmus. Pekelné plameny jsou živeny nesmyslnou prací a nezkrocenou vášní. Mužské semeno je tekuté palivo pekla. Je horké, jeho podstata je ohnivá.

Energie anti-zóny se formují do obrovského převráceného pentagramu. Dávají moc kdykoliv realizovat sex s necudnými ženami a ovládat je.

Je cítit agresi, násilí, podmanění a pokoření cizí vůle. Obraz ruky zatnuté do pěsti.

Barcabel je mistrem mocenské sexuální magie, zvládnutí jeho vlivu je jedním z hlavních úkolů muže, protože z něho plyne velká část jeho nesvobody.

 

Sorat-Slunce

Neforemná temnota. Černý mrak s bezednýma očima. Silné negativní vyzařování.

Jádro skutečného zla. Princip popření samotných základů lidskosti. Vize černého slunce nad pustinami klifotu. Zjevuje se manifestace zla-černá dvojhlavý drak. Prší černý déšť, občas udeří temný blesk. Pocit věčného odcizení bez možnosti návratu.

Tato anti-sféra nezná upřímný, radostný smích. Stejně tak je to se spontánní, prostou a nevinnou radostí.

 

Taftartarat-Merkur

Zjevuje se jako obrovský pavouk s malým tělem, neúměrně dlouhýma nohama a zelenýma očima. Je okřídlený pegasovými křídly.

Vize velkého prostoru, ve kterém poletuje písek a malé částice. Víří je neustálý vítr. Zaznívá nepřetržité tlachání. Zjevuje se kostlivec s kosou. Záblesky chaoticky pobíhajících lidí a tisíců malých pavouků.

Pocity nestability, chaotičnosti, rychlého střídání protikladů, spojování a rozpojování, životnosti.

 

Hismael-Jupiter

Podoba zpustlého, odulého, krále. Pocity přesycenosti, tíhy. Sytost a blahobyt se mění v nechutnost. Čas ztratil význam. Vládne atmosféra celkové těžkopádnosti mysli, jako po dobrém jídle, a výsměchu askezi. Všechno zlato a bohatství je využíváno je jen k uspokojování hladu a ostatních primitivních pudů. Potřeba obklopovat se krásnými ženami kvůli potěše, jako důkaz moci a postavení. Žena je ozdobou.

Upnutí se na hromadění hmotných statků a přepychu. Potřeba dokazování si vlastní vlády-většinou ne násilně, ale jinými mocenskými prostředky. Motivací je důkaz vlády.

 

Zazel-Saturn

Strašný ledový stařec. Jako základní esence z něho vyzařuje přísnost. Svým příchodem vyvolává automatickou poslušnost.

Krajinou na bílém koni prochází černý rytíř-smrt. Pod brněním se ukrývá kostlivec. Smrt má své sídlo v této klifě. Zároveň se v ní však rodí sexualita, nachází se zde její jádro. Sex a smrt vyvěrají ze stejného pramene, sexualita je smrtí.

Vládne silný dojem samoty. Hlad a bída jako způsob transcendence. Krutost vyplývající z absence pocitů. Ideálem je zvláštní stav nicoty, stav, kdy už nic není.