Hmotou a duchem proti stárnutí

Oficiální lékařská věda udává, že náš organismus je postaven na 120 let věku. Podle lékařů máme tedy 120 let, některé prameny udávají až 150 let. Ale jak k tomu došli, ti lékaři? Kde vzali tuto informaci? Je na to teorie, je to celá věda. Kdo pracuje s numerologií, tak ví, že existují několikaleté cykly. Sedmileté a devítileté. Za těch sedm let se naše tělo kompletně vymění, za devět let je to včetně kostí. Každá buňka v našem těle má schopnost, za určitých okolností, zkopírovat svoji genetickou informaci, která je v jádru buňky. Jakoby ji přepsat a vytvořit buňku novou. Takže naše tělo je neustále vyměňované a obměňované. Pokud budeme pracovat se sedmiletým cyklem, tak můžeme říct, že jednou za sedm let máme komplet nové tělo. Současná věda zkoumá, kolikrát je buňka schopná přepsat genetický kód a znovu se obnovit. Přišli na to, že výsledek je mezi 120 a 150 lety. Proč to tak je věda neříká, ale má několik teorií proč to tak je. Jednou z nich je, že buňka po určitém čase není schopna přepsat genetickou informaci správně. Proč je to tak? Na to přepsání jsou potřeba stavební látky, především proteiny. V okamžiku, kdy máme nedostatek těchto stavebních látek a prostředí, v kterém se DNA přepisuje je kyselejší nebo plné toxinů, tak se může stát, že do toho řetězce se vloudí nějaká chyba, že se nepřepíše ta původní informace tak jak je. A ta buňka už nefunguje tak jako buňka původní. Klasickým případem je třeba rakovina, kde je přímo poškozená genetická informace buňky a buňka se začne patologicky dělit. Ale může se stát, že DNA se nezkopíruje a buňka prostě zanikne. Vlivem prostředí tělo neregeneruje, ale degeneruje. Buňky nejsou nahrazovány novými a dochází například k artróze chrupavek v kloubech, což je takový klasický případ. Odumírají ovšem také mozkové buňky, může docházet i k úbytku svalové hmoty, může se to projevit v cévním systému, v podstatě v jakékoliv části těla. Toto první příčina stárnutí, jedná se o fyzickou úroveň. My jsme samozřejmě schopni, určitým životním stylem, zabránit této degeneraci. Můžeme zařídit, aby se DNA kopírovala, kopírovala se správně a prodloužit si tak existenci. A to v takové kvalitě, že pouze nevegetuji, ale vedu normální aktivní život. Můžeme si vytvořit takové vnitřní prostředí, že všechny funkce organismu zůstanou zachovány do vysokého věku. Jednou z praktických věcí je konzumace syrové stravy, zeleniny a ovoce. Je o tom spousty literatury, člověk, který toto popularizoval se dožil 118 let v plném zdraví a mentální svěžesti. Literatura je myslím volně stažitelná z internetu ve formátu pdf. Je zde seznam onemocnění a šťáv, které tyto nemoci léčí. Je zde komplet popsán systém degenerace organismu vlivem zakyselení. Osobně tyto postupy praktikuji v poněkud umírněnější formě než autor, ale přesto je po tom extrémně dobře. Takže třeba pokud si dáte ráno půl litru šťávy z okurky a rajčat, tak na tom v pohodě můžete fungovat celé dopoledne.
Druhá teorie, proč člověk stárne je teorie nemocí infekcí a parazitů. Zde za degeneraci mohou viry, bakterie a nejrůznější cizopasníci, kteří vegetují v našich tkáních v nejrůznějších vývojových stadiích. Pro svoje působení zde si vytváří samozřejmě prostředí, které je chemickou zátěží pro náš organismus. Na alternativní scéně se s touto možností dost počítá. Je několik postupů, jak pracovat s těmito breberkami. Do těla se dostávají celkem v pohodě masem, kde jsou nejrůznější vývojová stadia červíků a hlístů, škrkavek atd. Může se to do nás dostat i se špatně opranou zeleninou, protože jak se hlína hnojí, tak se tak s hnojem opět dostávají různé formy parazitů. Tam stačí opravdu mikroskopické množství, ta vajíčka jsou nesmírně malá, neoperu dobře mrkev a už to mám v sobě. Pak se mi to usadí někde v játrech, ve slezině, v srdečním svalu. Kdo znáte metodu EAV, tak ta je schopna to změřit, zdali se něco takového vyskytuje v organismu. Ty potvůrky žijí na úkor našeho systému, připravují nás o energii a samozřejmě musí jíst a vylučovat. Zatěžuje to imunitní systém, protože se jich pochopitelně snažíme zbavit. Nejlepší publikace na toto téma jsou knihy dr.Clarkové. Rozpracovala vědeckou práci dr.Riefeho a zjistila, že každá breberka funguje na určité frekvenci. Představte si, že sklenice při určitém tónu, při určité frekvenci praskne. Každý virus, bakterie, mikroorganismus má svou frekvenci a dr.Riefe přišel na to, že když se pustí do organismu elektrický proud o této frekvenci, tak to naruší membránu dotyčného organismu. Jestli znáte nějaké sci-fi filmy o vetřelcích, tak když se do nich střelí, tak se rozprsknou. Nějak podobně to funguje i zde. Je o tom neuvěřitelná sága na internetu, jak na to přišel a jak zdravotnická looby dělala všechno možný, aby se to nedostalo na veřejnost. Jak tedy bojovat v tomto případě hmotou proti stárnutí? Používat Riefeho frekvence, homeopatika a pravidelně detoxikovat organismus. O to nám při dlouhověkosti jde, nejen žít dlouho, ale hlavně ve zdraví, bez zánětů, bez chřipek, bez rakovin, bez degenerace.
Třetí příčinou stárnutí na hmotné úrovni je ztráta funkce imunitního systému. Souvisí to s tématem o virech a cizopasnících, zde jsou ovšem v popředí tělesné orgány, které mají na starosti imunitu. Podle této teorie platí, že pokud udržíme funkční imunitní systém, tak nezemřeme. Jak to udělat, samozřejmě. Máme čtyři části těla nebo tělesné okruhy, které se starají o udržení funkčnosti a množství bílých krvinek. Je to kostní dřeň, kde vznikají bílé krvinky, brzlík, kde některé bílé krvinky zrají a stávají se z nich t-lymfocyty, pak slezina, která laicky řečeno čistí krev a lymfatický systém, kde v mízních uzlinách jsou také bílé krvinky. Podle této teorie, pokud se mi podaří udržet funkční kostní dřeň a brzlík, tak nestárnu a nejsem nemocen. Pokud si vezmete kost zvířete a dostanete se na morek, tak podle něj poznáte, jak bylo to zvíře staré. Pokud je růžový, tak jde o mladý kousek. S přibývajícím věkem je však nahrazován tukovou tkání, takže pokud je zvíře staré, tak je morek žlutý. Pokud se mi tedy podaří držet v kondici kostní dřeň, která je především ve velkých kostech, mám zaděláno na vysoký věk. Takže pokud mám takto funkční imunitu, tak i ty paraziti jsou zlikvidováni dřív, než se stačí někde usadit. Je známo cvičení ze systému či-kung, které je zaměřeno na posílení kostí a šlach, pak lze kostní dřeň stimulovat poklepovou masáží nebo speciálním dechovým cvičením. V důsledku těchto cvičení se zlepšuje látková výměna v kostech a dřeň neodumírá. Kdo má mladou krev, je stále mladý, nestárne.
Stále mluvíme o fyzickém těle, ale jsou to takové vychytávky, které když člověk zmákne, hodně si pomůže. Další teorie je hormonální. Čím déle je hormonální systém aktivní, tím déle žijeme. Týká se to především sexuality, lidé kteří jsou aktivně ve styku se svojí sexualitou mají delší život. Na to jsou výzkumy. Samozřejmě je to statistický výstup, takže to nemusí nutně platit pro každého. Sexuálně aktivní také neznamená, že musím mít nutně sex na fyzické úrovni. Je zde myšleno spíš to, že jsem na svoji sexualitu nerezignoval. Nemusím mít nutně partnera, spíš jde o to, že pokud si řeknu tak, teď jsem skončil se sexem a nebudu mít vůbec nic a totálně to umrtvím, tak se komplet sníží hormonální činnost. Nejenom pohlavních hormonů, celý systém žláz s vnitřní sekrecí je vzájemně provázaný, takže se sníží komplet hormonální produkce. Takže tělíčko nám nejede na sto procent, ale celkově se snižuje vitalita i o několik desítek procent. Člověk prostě ztrácí šťávu. Samozřejmě esoterikům je význam sexuality znám, kdo ji dokázal transformovat a posílit tělo i ducha, dožil se extra vysokého věku. Adepti dokázali neztrácet energii sexuálním výdejem, ale obrátili ji dovnitř. To už ale patří do duchovní oblasti, nikoliv do hmotné. Nezahazujte tedy svoji sexualitu do odpadkového koše. I v pozdním věku, s partnerem či bez, je dobré udržet si určitý potenciál. Pokud bych měl komentovat samotný orgasmus, tak to je takový puls v organismu, že vám okamžitě zaktivizuje komplet metabolismus, neurohormony, prostě všechno. Na energetické úrovni prošťouchne celý energetický systém, pošle pryč traumatickou energii a člověk se potom cítí skvěle. Proto je to tak oblíbené. Musíme samozřejmě počítat, že s tekutinami tu vitální energii ztrácíme, muž se spermatem a žena s menstruací. Jde o to, udržet nějakou rozumnou rovnováhu v sexuální oblasti. To by však bylo na jinou přednášku. Na to navazují další výzkumy, kdy se zjistilo, že na buněčné úrovni platí, že dokud se buňka nerozmnoží, zůstává živá a aktivní. Ta, která se reprodukovala, umírá. Psychologové to převedli na běžný život a zjistili, že s potomstvem člověk ztrácí vitalitu a lidé, kteří děcka nemají se dožívají vyššího věku. Zdůvodnili to tím, že tělo se udržuje v pohotovosti pro reprodukci. Dokud se nereprodukuji, tak se musím udržet ve stavu reprodukce schopného. To znamená věk 15-45 let. I v osmdesáti můžu být připraven na reprodukci, samozřejmě u ženy je to malinko jinak, tam musíme počítat s menopauzou. Nejde nezbytně o fyzickou reprodukci, ale o psychickou připravenost k reprodukci. Psychika v tomto směru je schopna udržet aktivní hormonální systém i po menopauze, byť činnost pohlavních hormonů je nižší. I když potomstvo mám, měl bych být, alespoň psychicky připraven k reprodukci, to mi udrží aktivní hormonální systém a protáhne existenci. V okamžiku, kdy si řeknu, že potomci to po mě můžou převzít a já můžu klidně umřít, tak se tělo zachová podle toho.
Tolik tedy o těch fyzických aspektech stárnutí a nyní se dostáváme k těm psychickým.

Pokud se chceme dostat trochu do hloubky, uděláme si výlet do světa informační magie. V okamžiku, kdy zavedu do těla informaci, že můj imunitní a hormonální systém funguje na úrovni mých dvaceti let a podaří se mi to dostat až na buněčnou úroveň, tak se to tělo podle toho zachová. Nemusím se tedy zabývat zdravou výživou nebo čímkoliv takovým. Pokud každý den, řeknu svému tělu, že je mladé, tak se podle toho chová. Jak se to dělá? Existuje spousta nejrůznějších kurzů, například Sylvova metoda, Modrá alfa a další. My použijeme jako základní informační jednotku pyramidu. Tento systém se táhne esotericky přes Egypt z Atlantidy. Pyramida se používá jako základní informační jednotka proto, že je schopna nést holografický obraz. Mimochodem, zmenšený model Cheopsovy pyramidy je československý patent na broušení žiletek. Bylo to patentováno dokonce za dob komunismu. Pokud si uděláte zmenšený model Cheopsovy pyramidy, do jedné třetiny vzdálenosti od základny umístíte na podstavec žiletku a zorientujete tu pyramidu směrem sever-jih, tak za 24 hodin se vám ta žiletka nabrousí. To je nepochopitelný jev, ale je to patentované a dokonce i za režimu, který těmto věcem příliš nepřál. Dokonce tento brusič žiletek vyšel v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců, to mi bylo asi osm nebo deset let, z papíru bylo možno vystřihnout si pyramidu, slepit ji a použít na broušení žiletek. Pokud se tam dá místo žiletky například kousek syrového masa, tak se nerozloží, zmumifikuje se a zachová původní strukturu. Ten bod ve třetině vzdálenosti od základny je velice důležitý, na tomto místě se díky tvaru pyramidy udržuje permanentně energie. Použiji pyramidu, abych informaci dostal do svého systému. Samozřejmě nejprve musím dostat tu informaci do pyramidy. Pokud chci, aby ta informace účinkovala až na buněčnou úroveň, měla by být holografického charakteru. Hologram je fragmentem informace, ale lze se skrze něj napojit na informaci v její celistvosti. Uvedu příklad. Chci si do svého systému zavést informaci, že je mi dvacet let. Vzpomenu si na nějakou situaci z doby kdy mi bylo přibližně dvacet, devatenáct, jednadvacet, která byla pro mě velice důležitá a která symbolizuje celé to období. Například, měl jsem rande a držel jsem se s dívkou za ruku. Velice silný emocionální zážitek. Vezmu si ten obraz, jak se držíme za ruce, nejlépe jenom ty spojené ruce. Tento obraz představuje celé období těch dvaceti let. Je to hologram. Jen fragment, ale je tam všechno. Tuto informaci vložím do té pyramidy. Jak se to dělá, jak se vkládá taková informace do pyramidy? Je několik možností. Například s výdechem, s dechem ve své představě přemístím ten obraz do pyramidy, která je v představě přede mnou. Další možností je, že budu pracovat se sexuální energií, nevdechnu to tam, ale vyloženě to tam „vstříknu“, jako sperma při orgasmu. Tímto způsobem si připravím informační jednotku. Výhodou je, že takhle připravenou informační jednotku si příště nemusím znovu připravovat. Už mi vydrží, pouze kdybych to delší dobu nepoužíval, tak je dobré udělat to znova, jakoby to oživit. Tuto informaci navíc mohu zabalit do energie čaker. Takže si vezmu tuto pyramidku a okolo ní si představím červenou kouli, pak oranžovou a tak dále. Mám kouli z čaker, v ní je pyramida a v pyramidě je informace. A nyní si to ve své představě můžu dát jakýmkoliv způsobem do svého těla. Můžu to vdechnout, můžu to sníst, můžu to korunní čarou zavést do celé páteře. A pak na to zapomenu. Jakmile to dostanu do sebe, tak už na to nemyslím, protože pokud se k tomu vracím, tak brzdím celý proces, který se už odehrává na podvědomé úrovni. A vše v mém životě se začne odehrávat podle holografické informace. Začnu jíst, pít a žít tak, abych udržel svůj systém na úrovni dvaceti let. Navíc se začnu více a více vracet k pocitům, které jsem měl ve dvaceti letech. Podvědomě začnu vyhledávat situace, kdy jsem se držel s dívkou za ruku a bylo mi bezvadně. Podle toho začne fungovat hormonální systém, metabolismus a úplně všechno. Nemusím tedy začínat od hmoty, můžu začít od ducha a hmota se přizpůsobí. Samozřejmě, nemusím tam mít informaci o dvaceti letech, můžu si tam dát čtyřicet nebo jakýkoliv věk, který je pro mě přijatelný. A musíte počítat s tím, že tu informaci začnete vyzařovat, takže začnete přitahovat situace a lidi, kteří tomu odpovídají. Pokud vás potom osloví na ulici švarný junák nebo děva tak se nedivte.
Druhá možnost, jak se omladit duchovně je práce přímo s genetickým potenciálem. Ukázalo se, že s dalším a dalším kopírováním buněk, má DNA tendenci povolovat vazby mezi jednotlivými geny. A právě tato volnost může být důvodem, proč jednotlivé geny nejsou aktivní. Ve své imaginaci mohu zpevnit vazby mezi molekulami v tom genomu. Takže DNA je potom kompaktnější, pevnější. Všechny buňky se potom pochopitelně reprodukují jinak. Zase, jak se to dělá? Ono pravděpodobně každému z nás to bude fungovat trochu jinak, já popíši jak mě to doteklo a jak to dělám do teď. Otvíral jsem víčko u zavařovací sklenice s okurkami na závit. A moc to nešlo, potřeboval jsem vyvinout dost velkou sílu. V určitém okamžiku to povolilo a udělalo bžžžžž. V tom okamžiku jsem to uviděl a řekl jsem si „jo, to je přesně vono“. Představil jsem si dvoušroubovici DNA a řekl jsem si, no jo vždyť mohu udělat přesně to samé s genomem jako s tou zavařovačkou. Nejenom v představě, ale i s tou sílou, jako když jsem povolovat ty okurky. Je potřeba vzít svou vůli, svoji vnitřní energii. To taky záleží, jak kdo na tom je plus tu představu a udělat s tím geonomem bžžžžžž, ták teď to tam dosedlo. V tom okamžiku je to tam zpevněný. Nemůžu to samozřejmě nějak vědecky zdůvodnit, že ten efekt tam je. Je to moje subjektivní zkušenost. Když jsem to říkal kamarádovi, tak mi později k tomu řekl, víš jak mě to funguje? Jako vagony na nádraží, když se posunují, přijede vagon, narazí do druhého, udělá to bžžžžž a tím to spojím. Takhle to pospojuji a mám celý vlak, rozumí se DNA. U té imaginace skutečně rozhoduje to, jak vám to vyhovuje. Třeba to půjde jako s tou sklenicí nebo s vláčkem, třeba přijdete na něco jiného. Reprodukce buněk by takto měla vydržet podstatně déle.

Asi nejdůležitější při mládnutí je to, že musím mít smysl toho, proč vlastně tady chci být delší dobu. Když tam opravdu nemám svůj osobní důvod, proč to chci, tak výše řečené nefunguje. Ani na hmotné ani na duchovní úrovni. Je potřeba postavit ještě jednu úroveň a dát tomu ještě vyšší smysl. Vyšším smyslem může být například „chci vidět, jak můj pravnuk vystuduje vysokou školu“. Je třeba se na to ovšem těšit, mělo by to být pro mě velmi osobní. Smysl může být „chci to vyzkoušet, jestli to funguje, tahle ta dlouhověkost“. Takže tady budu tak dlouho, abych si to co tady říkám potvrdil. To může být vnitřní smysl. Dobrý důvod může být třeba „když mám ten život tak dobře rozjetý, tak je nesmysl umírat v šedesáti“. Člověk by měl v životě hledat to, co ho baví. V okamžiku, kdy nemám proč žít, tak veškeré čarování padá. Můžete pracovat s informacemi jak chcete, pokud je to pro vás tady nuda, tak jenom dojedete na tu energii co máte a nazdar. Pokud si nedáváme nějaké další cíle a nevíme, co od života vlastně chceme, tak to nefunguje. A naopak, člověk bez jakékoliv znalosti těchto technik, pokud ho život baví, tak se dožije hodně vysokého věku, aniž by pracoval s nějakými holografickými informacemi. Je třeba mít opravdu dobrý důvod. Třeba „dokud nedosáhnu osvícení tak neumřu“.

Upraveno, zkráceno.